Don't Angry, Be Happy !

Aktualizace: 4. čvc 2019

Nejen v projektových týmech, ale i v běžném životě se můžete dostat do situace, kdy budete mít vztek, zlost, rozhořčení nebo až nenávist na nějakého spolupracovníka nebo známého. Se vztekem můžete pracovat různým způsobem, pokud s touto složkou emocí již umíte pracovat, potom klidně přejděte na jiný článek.


jednou z nejčastějších příčin hněvu je, že nás někdo omezuje v tom, co chceme dělat



Můj oblíbený autor P. Ekman popisuje jako jednu z hlavních příčin hněvu (u dospělých), že je někdo omezí v tom, co chtějí dělat.


Cítíme-li, že toto omezování je záměrné, ne náhodné nebo potřebné, máme-li dojem, že se druhá osoba rozhodla konkrétně nás omezovat, budeme se zlobit ještě více.


Některé příčiny hněvu:

  • Frustrace z čehokoliv, i z neživých předmětů, může přerůst v hněv. Frustraci v nás může vyvolat i vlastní zapomnětlivost nebo neschopnost něco udělat.

  • U některých lidí se hněv mísí se znechucením – útočí na to, co je odpuzuje. Nebo jsou znechuceni sami ze sebe, že se rozzlobili nebo se nedokázali ovládnout.

  • Chce-li nám někdo ublížit psychicky, například urážkami nebo znevažováním našeho vzhledu či výkonu, také zřejmě budeme cítit hněv a strach.

  • Odmítnutí milovaným člověkem může vyvolat nejen smutek, ale také hněv.

  • Jednou z nejnebezpečnějších vlastností hněvu je, že plodí další hněv a cyklus se rychle eskaluje. Hněv druhého člověka můžeme tedy považovat za další příčinu hněvu.

  • Rozhněvat nás může i zklamání z jednání jiné osoby. (pozn. nejvíce se dokážeme rozzlobit na ty, které máme nejraději. Právě nejbližší osoby nás však mohou nejvíc ranit, nejvíc zklamat.)

  • Můžeme se rozzlobit na někoho (může to být i úplně cizí člověk), kdo obhajuje podle našeho názoru urážlivé jednání nebo myšlenky. (pozn. stačí, když například čteme o někom, s jehož činy nebo názory silně nesouhlasíme, a může to v nás vyvolat hněv.)


Některé typy intenzity hněvu:

  • Krátkodobé rozhořčení (popuzení), zejména jde-li o krátkodobou záležitost. Rozhořčení je spojeno s konkrétní událostí (křivdou) nebo sérií událostí.

  • Dlouhodobé rozhořčení. Zachová-li se vůči vám někdo způsobem, který považujete za nečestný nebo nespravedlivý, může se stát, že mu neodpustíte a své rozhořčení budete v sobě nést dlouhý čas, někdy celý život. Neznamená to, že byste byli pořád naštvaní, ale kdykoliv si na dotyčného vzpomenete nebo ho potkáte, hněv se objeví znovu. Rozhořčení také může v člověku „doutnat“, v duchu se pořád zaobírá utrpěnou křivdou, nepřetržitě na ni myslí. Pak se také zvyšuje pravděpodobnost pomsty.

  • Nenávist je trvalý intenzivní pocit averze zaměřený na konkrétního člověka a má spíše obecný charakter. Nejsme vůči dotyčnému pořád rozzlobení, ale když se s ním setkáme nebo o něm slyšíme, snadno se v nás pocity hněvu probudí. K nenáviděné osobě můžeme pociťovat i pohrdání nebo znechucení. Nenávist může v člověku doutnat a tak ovládnout jeho život, myšlenky na nenáviděnou osobu jej mohou zcela pohltit.

Co nám hněv způsobuje:


Za projevení hněvu platíme jistou cenu. Zlostným chováním nebo slovy můžeme poškodit vztah, dočasně nebo i trvale. Často vyvoláme stejně zlostnou odezvu. I bez zlostného jednání nebo slov náš protějšek z výrazu naší tváře nebo tónu hlasu pozná, že se zlobíme. Když pak dotyčný opravdu zareaguje hněvem, případně pohrdáním, může být pro nás tím těžší udržet se, vyhnout se hádce nebo boji. Zlostní lidé se netěší oblibě. Podle výzkumů zlostné děti přicházejí o pozornost jiných dětí a zlostní dospělí jsou vnímáni jako společensky neatraktivní. Krom toho dochází k těmto fyziologickým reakcím:

  • Zvýšený krevní tlak, tlukot srdce

  • Výrazně vyšší puls krve, pulsování na spáncích

  • Pocit svírání žaludku

  • Sucho v ústech

  • Zčervenání / zblednutí kůže v obličeji

  • Bolest hlavy

  • Napětí ve svalech

  • Pocit vzrušení, neklid, zvýšený neúčelný pohyb

  • Pocity horka / chladu

Při dlouhodobém stavu potom může přejít to některé chronické formy:

  • Vředy, vyrážky, svědění kůže

  • Nespavost, silné vyčerpání, rozladěnost, rozmrzelost, nadměrná únava

  • Srdeční choroby, arytmie, srdeční selhání

  • Nechutenství, ztráta na váze

Zkuste přijít na příčinu vašeho hněvu


Uvědomit si svůj hněv a věnovat mu pozornost má tu výhodu, že můžeme svoje reakce ovlivnit: potlačit hněv, přehodnotit situaci a naplánovat takové jednání, které efektivněji odstraní příčinu hněvu. Nejsme-li si vědomi svých pocitů, prostě jednáme podle nich a nic z výše uvedeného neuděláme. Bez uvědomění svých pocitů, neschopni na okamžik zauvažovat nad svými budoucími slovy a činy, nakonec často řekneme nebo uděláme věci, kterých později litujeme.


Co mě vlastně rozzlobilo?


Důležitou součástí poznatků vyvozených z vlastního hněvu by měla být odpověď na otázku: „Co mě vlastně rozzlobilo?“ Nemusí to být totiž zřejmé na první pohled. Nemusí to být ani to, co si myslíme. Často si myslíme, že víme, proč se druhý na nás rozzlobil, ale naše verze nemusí být totožná s jeho. Nebudeme-li řešit příčinu jeho hněvu, může to vést k nevraživosti a k postupnému hromadění potíží.


Hněv nám říká, že je potřeba něco změnit. Máme-li tu změnu provést co nejefektivněji, musíme znát jeho přesnou příčinu.

  • Zkřížil nám někdo naše plány, ohrožuje nás, zranil naši sebeúctu, odmítl nás, anebo nás rozhněval něčí hněv či zlé jednání?

  • Vnímáme situaci objektivně, nebo jsme ovlivněni svou rozmrzelou náladou?

  • Můžeme udělat něco, abychom své rozhořčení zmenšili nebo odstranili?

  • Když dáme hněvu průchod, odstraní to jeho příčinu?

Některé zajímavé reakce na hněv:

  • Přesměrovat hněv: Asi všichni jsme si už někdy „vylévali vztek“ na někom jiném, kdo nám ve skutečnosti nic neudělal. K takto špatně nasměrovanému hněvu zpravidla dochází, když nás naštve někdo, vůči komu nemůžeme hněv projevit. A tak nasměrujeme hněv na osobu, u které je to „bezpečné“.

  • Uzavřít se: Je to vlastně „nereagování“, chladný ústup z komunikace. Ten, kdo se takto „uzavře“, přestane reagovat na emoce svého partnera. Obvykle se jedná o způsob reakce na hněv nebo stížnosti druhého. Dotyčný se stáhne do sebe, protože se necítí být schopen vyrovnat se svými pocity a s pocity partnera.

Některé techniky na snížení hněvu

  • Využít techniky pro zvládání hněvu: náročná technika, protože jejím cílem není hněv jen potlačit, ale odstranit: „Jestliže nás partner zranil něčím, co řekl nebo udělal, bylo by lepší, kdybychom namísto odplaty (za účelem napravení zraněné sebeúcty) raději připustili, že je ve stresu, a tak vlastně není za své jednání plně zodpovědný a proto bude lepší vycházet z předpokladu, že nejednal se zlým úmyslem. Jestli takto přehodnotíme záměry svého partnera, dokážeme se vcítit do jeho nelehké situace a omluvit jeho výbuch.

  • Využít technik nenásilné komunikace (NVC), kde není užitečné hněv druhé osoby jen vstřebat, nebo na něj nijak nereagovat ale také dáme zprávu, že chceme, aby druhý se svým chováním přestal, protože že se nám jeho chování nelíbí.

  • Využít technik hypnoterapie a nechat spustit nevědomí, tak aby zpracovalo nejlepší variantu k reakci na hněv.

  • Využít Mindfulnes techniky

Vyzkoušejte Mindfulnes "Metta" techniku:


Zdá se, že v mnoha světových filozofických a náboženských směrech existuje shoda alespoň na několika věcech. Většina z těchto směrů věří, že empatie, soucit a láska patří mezi klíčové základní principy rozumného způsobu života:

  • Empatie se týká naší schopnosti porozumět a sdílet zkušenosti jiné osoby.

  • Soucit je o našem přání zmírnit utrpení druhého

  • Láska odkazuje na všudypřítomný pocit spojení a obyčejné lidskosti, založený na pochopení, že každý (a vše) je propojen.

Spojením těchto tří konceptů vzniká stav Metta (metta = milující přátelství / laskavost), ve kterém pocit hlubokého propojení a soucitu proniká do mysli jako způsob bytí, ve kterém doufáme ve štěstí v sebe i ostatních.


Trochu vědy

Studie ukazují, že tyto techniky mají jedinečný vliv na části mozku, které jsou spojeny s empatií, emocionálním vnímáním a citlivostí.


Výzkumy také naznačují, že nepotřebujete roky praxe, abyste zvýšili svou schopnost empatie, emocionálního vnímání a citlivosti. Ve skutečnosti, stačí jen 10-minutové cvičení Metta meditace praktikované po dobu 2 týdnů a může zvýšit pocit sociálního spojení a pozitivity vůči ostatním.



Metta Meditace

Tato meditace #mindfulness aktivuje a kultivuje přirozené vlastnosti citlivosti, péče, starostlivosti, vřelosti, otevřenosti a empatie. Je to skvělá každodenní praxe - a je to také krásný balzám, který můžete uplatnit, když se cítíte osamocený, oddělený od ostatních, nebo jste zatvrzelý na sebe nebo na svět.


Popis techniky:


1. Posaďte se do pohodlné polohy a zavřete oči. Je důležité, aby pozice byla pohodlná, tak abyste mohli uvolnit všechny části těla, které jsou v napětí.


2. Začněte pomalým zaměřením a soustředění vaší pozornosti k dýchání. Udělejte tři hluboké, nádechy a výdechy. Pak nechte dech usadit v přirozeném rytmu a nechte dech dýchat sám.


3. Vzpomeňte si na někoho, kdo žije a máte s ním vynikající vztah. (Může se například jednat o někoho z blízkých známých, z rodiny, ale také třeba nějaká veřejná osobnost). V průběhu meditace si vybavte (jak vypadá, co dělá) a následně si pro sebe potichu řekněte následující fráze, nebo je řekněte svými vlastními slovy:

  • Ať js(te/i) šťastný(í) v klidu, v pohodě a v míru

  • Ať js(te/i) v bezpečí a zdraví

  • Kéž zažije(te/š) lásku


4. Nyní si vybavte osobu, se kterou máte problémy, která vás štve a následně si pro sebe potichu řekněte tyto následující fráze:

  • Ať js(te/i) šťastný(í) v klidu, v pohodě a v míru

  • Ať js(te/i) v bezpečí a zdraví

  • Kéž zažije(te/š) lásku

5. Na závěr si představte sebe a následně si pro sebe řekněte tyto přání týkající se vás:

  • Ať jsem šťastný v klidu, v pohodě a v míru

  • Ať jsem v bezpečí a zdraví

  • Kéž zažiji lásku

6. Na konci této techniky se na chvíli soustřeďte na pocity, abyste rozšířili své vědomí z okolí na svět kolem vás. Když se budete cítit připraveni, otevřete oči.


Tipy na cvičení:

  • Zkuste cvičit denně po dobu 10 až 20 minut.

  • Jakmile se seznámíte s touto meditací, můžete ji zkrátit na 5-minutovou verzi.


Závěr

Domnívám se, že skoro každý dokáže sám sobě zabránit, aby ve zlosti či zuřivosti něco udělal nebo řekl. Všichni (nebo téměř všichni) se můžeme rozhodnout neubližovat druhému, ale svým chováním také sobě. Pokud techniku vyzkoušíte, schválně jaké jste měli pocity v případě osoby 1 a osoby 2. Šlo vám něco hůř nebo líp? Jak technika pomáhá?


Zdroje:

  • Paul Ekman ODHALENÉ EMOCE Naučte se rozpoznávat výrazy tváře a pocity druhých, Jan Melvil Publishing, s. r. o.2015,

  • Paula Watkins, Mediation – made simple, Quarto Publishing Group USA, 2016

KONTAKT

www.projecoach.czwww.projecoach.eu

info@projecoach.cz

+420-724-950-998

 

EPPM Services s.r.o.

nám. 14. října 1307/2,

Praha 5, Smíchov,

PSČ 150 00

IČ:        24149004

DČ:      CZ24149004

services@eppm-services.com

Značka projecoach.cz a projecoach.eu je součástí EPPM Services s.r.o.

  • Xing - Black Circle
  • RSS - Black Circle
  • Instagram - Black Circle
  • Black LinkedIn Icon
  • Black Facebook Icon
  • Black Twitter Icon

© 2020 by Projecoach.eu, EPPM Services s.r.o.