(Aktualizováno: 5-Aug-23)
Myslím si, že naprostá většina lidí vůbec nechápe své poslání a s tím, jak rostou požadavky na rychlost, virtualitu, změny, komplexnost a často i nejednoznačnost se stává naprostá většina jedinců jaksi ztracená. Přitom v životě každého jedince nastávají situace, kdy si není jistý, jak se zachovat, jaké jsou jeho hodnoty nebo jakým směrem se vydat.
Pokud se chcete osobnímu poslání věnovat hlouběji, potom doporučuji autora Stephen R. Covey a jeho knihu „Krok za krokem: To nejdůležitější především“ jejíž je spoluautorem a kde najdete, jak si takové osobní poslání připravit, popřípadě můžete zkusit stránku build a mission statement. Ale pokud vám tato cesta nevyhovuje (protože v knihách není vše a vše vám také hned nedoklapne) doporučuji kontaktovat profesionálního kouče ICF.
Osobní poslání vám totiž bude připomínat, co je pro vás důležité a cenné, povede vás při vašich rozhodnutích. Pomůže vám vytvářet vlastní budoucnost, místo abyste o ní nechali rozhodovat druhé lidi, společnost či životní okolnosti a podmínky.
Některé příklady osobních poslání
Denise Morrison, CEO Campbell Soup Company
„Sloužit jako leader, žít vyvážený život a uplatňovat etické principy, tak aby vytvořila významný rozdíl"
Co řekla: „osobní poslání bylo pro mě důležité, protože věřím, že nemůžete vést druhé, dokud nevíte, kdo jste a co umíte. Žít vyvážený život pro mě znamená naplňovat akademické, fyzické a duchovních aspekty mého života, abych si mohla udržet pocit pohody a sebeúcty.“
Oprah Winfrey, Zakladatelka vlastní sítě Oprah Winfrey
"Být učitelem. A být známá pro schopnost inspirovat studenty, tak aby byli víc, než si myslí, že by mohli být."
Co řekla: "pro časopis O, Winfrey vzpomíná, jak se dívá na babičku, která připravuje máslo v máselnici a pere oděvy v litinové kádi na dvoře.
Malý vnitřní hlas jí řekl, že její život bude víc než jen věšení prádla na šňůru. Nakonec si uvědomila, že chce být učitelkou, ale nikdy jsem si nepředstavovala, že by to bylo v televizi“.
Sir Richard Branson, zakladatel The Virgin Group
"Bavit se v [mé] cestě životem a učit se z [mých] chyb."
Branson sdělil své osobní poslání v rozhovoru pro časopis "Motivated". Dodal, že „v businessu se snaží poznat, jak být dobrým ledarem a vždy se snaží dostat z lidí to nejlepší. Jak to dělá? Je to velmi jednoduché: naslouchejte jim, důvěřujte jim, věřte v ně, respektujte je a nechte je jít! “
Co chápeme pod osobním posláním?
Osobní poslání deklaruje, jaké kroky ve svém životě podniknete. Poslání může být jak konkrétní, tak v širším pojetí. Efektivní poslání je takové, které bývá stručné a používá jazyk, který vyjadřuje vaše nejhlubší hodnoty při jednání. (viz příklady osobního poslání)
Existují různé způsoby, jak poslání zpracovat buď pro jednotlivce nebo pro firmu. V případě, že je vytvořené, potom ho můžete ověřit třeba tak, že své poslání konfrontujete například s tím, jestli takové poslání aktivuje vaši vizi, nebo jestli je v souladu s vašimi nejhlubšími hodnotami. Certifikovaný ICF kouč obvykle zná postupy, jak takové poslaní vytvořit a s vámi ověřit.
Jedna z metod jak takové osobní poslání definovat podle Erickson Coaching International je stručně a upřímně odpovědět na následující základní otázky:
Kdo? Definujte kdo jste ve svém poslání.
Co? Na co se zaměřujete?
Jak? Co potřebujete k naplnění svého poslání?
Pro koho? Pro koho je poslání určeno?
Kde? Environmentální a ekologické informace týkající se poslání
Proč? Kdo má prospěch z osobního poslání.
Proč je dobré mít jasno v osobním poslání?
Na toto téma mě přivedla kniha „Tady a teď od Amy Cuddy“ ve které propojila zajímavé oblasti z psychologie a sociologie na téma sebeujištění – které je vlastně „synonymem“ pro osobní poslání. Amy říká, že nestačí jen rozeznat hodnoty, vlastnosti a silné stránky, které představují vaše nejlepší opravdové já. Své odpovědi musíte potvrdit a důvěřovat jim.
Externí situace, které ohrožují naše já, často vyústí v pocit, že nás společnost odmítá a že s námi nesouhlasí (např. nepřijmou nás na univerzitu, ztratíme zaměstnání, rozpadne se nám milostný vztah, uděláme chybu před svědky, svěříme se někomu, kdo reaguje kriticky). Naše reakce na zmíněné ohrožení je jako vnitřní poplach, který nás vyburcuje abychom znovu potvrdili své já. Jde o to abychom si připomněli, na čem nám nejvíce ze všeho záleží a kdo vlastně jsme. Je to vlastně metoda sebeujištění, nebo nastavení osobního poslání, kterou zkoumaly stovky studií, mnohé pomocí jednoduchých experimentů. O co v experimentu šlo?
Sebeujištění se v hodnotách
Lidé prochází seznam běžných základních hodnot (rodina, přátelé, zdraví a fyzická zdatnost, kreativita, usilovná práce, pracovní úspěchy, náboženství, laskavost, služba druhým atd.) Vyberou si jednu nebo dvě hodnoty, které jsou pro jejich identitu nejdůležitější – nejbližší jejich podstatě. Potom napíšou krátkou úvahu o tom, proč jsou pro ně tyto hodnoty důležité a kdy se jejich význam potvrdil.
Test sociálního stresu aneb jak sebeujištění / osobní poslání působí?
Test sociálního stresu byl vytvořen tak, aby účastníky vystavil co největší míře stresu a aby psychologové mohli studovat jejich reakci na zátěžovou situaci v oblasti sociologie a psychologie.
Jak test sociálního stresu probíhal
Účastníci testu měli za úkol přednést předem nepřipravený proslov před skupinou posuzovatelů. Před tím, než účastníci pronesli nepřipravený projev, jim experimentátoři náhodně přidělili některý ze dvou úkolů:
Napište základní úvahu o nějaké své základní osobní hodnotě nebo
Napište o některé hodnotě, která není součástí vaší sebedefinice
Posuzovatelé měli za úkol vypadat stroze a nepřístupně. Po přednesení svého projevu měli účastníci ještě jeden úkol: po dobu pěti minut měli hlasitě počítat pozpátku od čísla 2083 po třinácti, zatímco posuzovatelé na ně opakovaně pokřikovali: „Rychleji!“
Po projevu a nepříjemném úkolu počítat pozpátku se měřil emoční stav pokusných osob.
Ve slinách měřili obsah kortizolu – stresového hormonu, který se uvolňuje zejména v situacích souvisejících se společenskou kritikou. Mnohé studie prokázaly, že test sociálního stresu zvyšuje hladinu kortizolu. Podstatné je, že lidé, kteří těsně před tímto testem psali o svých důležitých osobních hodnotách vykazovali významně nižší hladinu (koncentrace kortizolu téměř nezaznamenána) tohoto hormonu než příslušníci druhé skupiny.
Podobný test proběhl o několik let později v podmínkách skutečné stresové zátěže, při zkouškách v polovině semestru. Místo kortizolu však zjišťovali hladinu adrenalinu, který svědčí o stimulaci sympatického nervstva (souvisí s reakcí na útok vs. útěk). U studentů, kteří prováděli sebeujištění se v hodnotách několik týdnů před zkouškami se neprojevily žádné změny hladiny adrenalinu, ale ostatních studentů se v týdnech před zkouškami koncentrace adrenalinu výrazně zvýšila.
Studenti, kteří si dělali největší starosti (trpěli předsudky jako že: "zkouška nejde zvládnout", "jsem hlupák", "je to o náhodě", atp.) měli ze sebeujištění se v hodnotách největší prospěch.
Zajímavé je, že se účastníci ujišťovali o svých osobních podstatných hodnotách, nikoliv o hodnotách, nebo schopnostech, jež souvisely s obtížným úkolem, který museli řešit.
Sebeujištění se v hodnotách působí nejlépe, když je člověk pod tlakem a jde o mnoho.
Na závěr
Vypadá to, že si potřebujeme připomenout některou důležitou součást svého nejlepšího já, která je v osobním poslání. Jakmile víme, kdo jsme, posílíme svou představu o smyslu života a kromě toho posílíme svou sebedůvěru a zlepšíme svou výkonnost. Schválně, jaké máte zkušenosti s vytvořením osobního poslání vy?
Zdroje:
Cuddyová, Amy, Tady a teď: Jak si věřit, když na tom opravdu záleží., Paseka 2016, ISBN: 978-80-7432-764-3
Erickson Coaching International, www.erickson.edu
Stephen R. Covey a jeho knihu „Krok za krokem: To nejdůležitější především"